Příručky o otužování obvykle začínají výčtem benefitů, jako je lepší imunita, spalování tuků nebo kvalitnější spánek. Když se mě ale někdo zeptá, proč do studené vody chodím, nic z toho mě nenapadne jako první. Tento článek je mým osobním pohledem na otužování. Jsem Tereza, spoluzakladatelka OTUŽKA, otužuji se od roku 2017 a důvody, které mě u vody drží, v žádné tabulce benefitů nenajdete.
Jak to u mě začalo
Pojďme si rovnou říct, že žádná láska na první ponor se u mě nekonala. Těžko byste hledali většího milovníka svetrů, peřin a horké kávy. Když jsem v roce 2017 otužování poprvé zkusila, bylo to hlavně kvůli lidem v mém okolí. Nechala jsem se opravdu dlouho přemlouvat a žádný vztah jsem si k tomu tenkrát nenašla. Studená voda po sauně? Dobře. Samostatně, bez sauny? To mi smysl nedávalo.
Kdy se to zlomilo?
Zlom přišel až časem, na cestách. Byli jsme na dovolené v Rakousku a najednou se přede mnou doslova otevřelo jezero možností. Naskytl se nádherný výhled i příležitost a já si uvědomila, že mám v ruce nástroje, jak se se studenou vodou poprat a užít si přírodu naplno. Od té doby nedokážu projít kolem jezera nebo vodopádu, aniž bych do něj vlezla. A z občasného zážitku se postupně stalo něco, co mi dává mnohem víc.
1. Víc času venku a v přírodě
Otužování mě dostane ven i ve dnech, kdy bych jinak zůstala doma. V říjnu, když mě obklopuje padající listí, i v zimě, když poprvé nasněží. Díky pár minutám ve vodě strávím venku několik hodin: cesta k vodě, otužko, zahřátí pohybem a klidná cesta domů.
Za ty roky jsem zažila přírodu v jejích tichých majestátních chvílích, které jsem dřív sledovala maximálně z okna. Třeba horský potok v zimě, kde se voda prodírá mezi rampouchy a ledem, nebo zimní výstup na Růžohorky jen v kraťasech a sportovní podprsence.
2. Místa, kam bych se jinak nepodívala
Když berete koupání jako součást zážitku, díváte se do mapy jinak. Místo vyhlídek a památek hledáte tůně, jezera a říčky, kam turisté většinou nechodí. Tak jsem objevila i mnoho skrytých vodopádů, o kterých bych bez otužování nikdy nevěděla a u kterých jsme nakonec byli úplně sami. Dodnes to pro mě jsou – a myslím, že po zbytek života budou – okamžiky největšího spojení s přírodou.
Některá moje oblíbená místa najdete v článcích o otužování ve Slovinsku a v Rakousku.
3. Zážitky, do kterých bych jinak nešla
Díky otužování jsem si troufla na věci, které by mě dřív ani nenapadly. Šnorchlovala jsem v Silfře na Islandu – v puklině mezi severoamerickou a euroasijskou deskou, ve vodě o teplotě kolem 2 °C. Ve Finsku jsem se pod hvězdami polární noci nořila do díry vysekané v zamrzlém jezeře.
Bez zkušeností se studenou vodou a bez znalosti toho, co se mnou udělá, bych do toho nešla. Nebo bych si to aspoň zdaleka tolik neužila.
4. Lidé, které bych jinak nepoznala
U vody se potkávají lidé, kteří by se jinde nesešli. Různý věk, práce, životní zkušenosti i postoje. Spojuje je jen to, že jsou ve stejnou chvíli ve stejně studené vodě. A to často stačí, aby vzniklo pouto, které by jinde vzniknout nemohlo. Z mnoha lidí, které jsem poznala na břehu ledové řeky, se stali blízcí přátelé.
5. Láska k severským zemím
Sever mě táhne čím dál víc. Studená jezera, sauny a sníh tam patří k běžnému životu a práce s chladem a teplem je už po staletí součástí místní kultury. Díky otužování sever poznávám jinak než z okna auta a zážitky jsou mnohem silnější. A navíc mě na dovolené už žádný větřík ani déšť nerozhodí (pokud mě tedy doslova neodfoukne).
6. Příroda bez davů a v plné síle
Po letních prázdninách se turisticky vytížená místa vyprázdní. Na místech, kde se v létě nedá hnout, býváme už na konci září často sami. A teprve v zimě člověk pocítí tu pravou sílu přírody.
7. Mentální reset, kdykoli si hlava řekne
Pár minut ve studené vodě u mě funguje jako tlačítko restart. Hlava nemá prostor řešit e-maily ani seznam úkolů, soustředí se jen na dech a na to, co tělo právě cítí. Po vylezení se mi věci, které mě předtím tížily, zdají menší. A není třeba kvůli tomu nikam jezdit. Stačí káď na zahradě nebo studená sprcha.
8. Svoboda a hravost
Při otužování si dovolíte na chvíli všechno pustit. Uděláte tu šílenou věc a najednou nic není nemožné. Zábrany opadnou a jste zase na chvíli to malé dítě. Člověk, který nikdy nepřijde pozdě a do práce chodí pořád stejnou cestou, se najednou sprchuje pod ledovým vodopádem, nahlas se směje a cáká kolem sebe. Prostě čirá radost.
9. Respekt a obdiv k vlastnímu tělu
Když vlezete do ledové vody a po chvíli se v ní dokážete uklidnit, začnete se na své tělo dívat jinak. Já méně řeším, jak vypadá, a víc oceňuji, co dokáže. Každé tělo zvládá chlad po svém a to je v pořádku.
10. Pokora a respekt k chladu
Čím déle se otužuji, tím víc chlad respektuji. Každý den je jiný a stejná voda může jednou příjemně osvěžit a podruhé být nad moje síly. Naučila jsem se poslouchat tělo a nic nehrotit.
Pravidla, která u vody dodržuji
- Nikdy sama: do vody chodím vždy s parťákem.
- Včas ven: z vody lezu dřív, než začne být zle.
- Zahřátí pohybem: po vylezení se hned osuším, obléknu a rozhýbu.
- Podmínky předem: na nových místech si ověřím proud, vstup do vody a hloubku.
Chcete začít? Tady najdete, co potřebujete
- Kurzy otužování: první kroky s lidmi, kteří vědí, co dělají.
- Místa na otužování: naše ověřené lokality.
- Ponča na otužování: rychle se osušit a zahřát na břehu.
